Hrabe ti?

Na zahradě to vře. Hrábě s vyvalenýma očima rozhazují listí na všechny strany a nadávají „Nerejpej!“. Naproti stojí rýč, tváří se nesmlouvavě a odpovídá: „Hrabe ti?“ Dva staří kolegové ze zahradní kůlny, každý s vlastním naturelem, a hádka na úrovni, jaká by se hodila i do hospody.

Zahrádkáři, chalupáři a ti, kdo na jaře tráví víkendy s nářadím v ruce, se usmějí. Na záhon ho vezme táta, co neustále rýpe do hlíny, babička, která by hrabala listí i v lednu, nebo kamarád, kterému občas trochu hrabe. A až se tě někdo zeptá, jestli ti nehrabe, máš odpověď po ruce.

Rýpat se nemá. Ani do sebe. 🍂